Standardy poskytovaných služeb

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanovuje* tyto standardy služeb poskytovaných studentů se specifickými potřebami:

Časová kompenzace

Opatření, jímž je studentovi poskytována na konkrétní studijní aktivitu časová lhůta delší, než je pro tentýž účel standardní, a to v přímé závislosti na jeho specifických potřebách a povaze úkolu, který má být splněn; opatření se vztahuje na aktivity, jejichž standardní doba trvání se počítá na minuty, příp. hodiny a typicky se odehrávají pod přímým dohledem učitele (např. písemná zkouška).

v případě studentů se zrakovým postižením se – s ohledem na použité technologie pro zpřístupnění dokumentů – jedná typicky o časové navýšení při práci se strukturovaným textem (nikoli jeho prosté psaní), symbolikou a grafikou;
v případě studentů se sluchovým postižením se typicky jedná o časové navýšení pro práci s psaným textem nebo pro práci s videodokumenty ve znakovém jazyce;
v případě studentů s pohybovým postižením horních končetin se – s ohledem na rozsah postižení a použité technologie pro zpřístupnění dokumentů – jedná typicky o časové navýšení při práci s textem, symbolikou a grafikou, příp. při manipulaci s předměty, přístrojovou technikou apod.;
v případě studentů se specifickými poruchami učení se u studentů s dyslexií či dysortografií – s ohledem na použité technologie pro vytváření dokumentů – jedná typicky o časové navýšení pro kontrolu strukturní, typografické a ortografické správnosti textu, k opakovanému čtení pro kontrolu správného pochopení nebo z důvodu ztráty koncentrace, v případě studentů s dyskalkulií o časové navýšení pro kontrolu numerických operací;
v případě studentů s poruchami autistického spektra a studentů s jinými obtížemi se v odůvodněných případech – s ohledem např. na možnou ztrátu koncentrace – jedná o časové navýšení při práci s texty.

Diagnostika specifických poruch učení

Intervence nabízená a poskytovaná osobám s deklarovanou nebo předpokládanou specifickou poruchou učení, pro niž nemají formální oporu v aktuálně platném vyšetření, resp. nedisponují platnou zprávou z vyšetření:

uchazečům přicházejícím na VVŠ s přetrvávajícími obtížemi z nižších vzdělávacích úrovní, jejichž diagnóza je starší než dva roky a kteří požadují zohlednění svého postižení při přijímacím řízení, resp. při studiu na VVŠ;

studentům, jejichž obtíže se projeví v souvislosti s nároky kladenými VVŠ.¹

je realizována pracovníkem s odpovídající kvalifikací (speciální pedagog, psycholog, psycholingvista) a odpovídajícími standardizovanými diagnostickými metodami,² včetně komplexního psychologického vyšetření, a musí umožňovat posouzení konkrétního dopadu diagnózy na jednotlivé studijní úkoly nebo aktivity;
kromě diagnózy pořízené na příslušném servisním pracovišti VVŠ, které zajišťuje pro studenta podporu, akceptuje škola diagnózu jiného poradenského subjektu, pokud tato diagnóza splňuje nároky zde uvedené.

Individuální výuka

Opatření, jímž se v odůvodněných případech zajišťuje smyslová nebo fyzická přístupnost výuky studentům se specifickými potřebami. Může jít jak o výuku poskytovanou samostatně jedinému studentovi, tak o výuku v malých skupinách studentů s týmiž specifickými potřebami, resp. týmiž pracovními metodami.

není primárně určena ke znalostní kompenzaci nedostatečné připravenosti z nižších stupňů vzdělávání; dokud ovšem není možné zajistit srovnatelnost výsledků vzdělávání se studenty bez specifických potřeb, zvláště u odborných dokumentů nebo činností, s nimiž osoba se specifickými potřebami má minimální nebo žádné zkušenosti, je individuální výuka v řadě případů nutností (např. filologická výuka pro uživatele znakového jazyka, matematika pro uživatele znakového jazyka i pro uživatele hmatu/hlasu, empirické předměty a laboratorní cvičení pro uživatele hmatu/hlasu);
v případě studentů se zrakovým postižením se může jednat o takové případy, při nichž jsou vzdělávací a pracovní metody používané u studentů bez specifických potřeb nekompatibilní s fyzickými či technickými nároky studenta se specifickými potřebami a vedly by k tomu, že student nejen nebude schopen výuku sledovat, ale neměl by ani možnost osvojit si specifické pracovní postupy, které v jeho případě umožňují profesní inkluzi (např. využití elektronických dat místo běžně dostupných vizuálních dat, používání hmatových dokumentů); dalším sledovaným a zohledňovaným aspektem je tempo, jímž běžná výuka probíhá;
v případě studentů se sluchovým postižením se jedná např. o výuku jazyků, příp. o předměty, jejichž povaha (výukové prostředí, tempo výuky, mluvní návyky přednášejícího, simultánní kombinace několika zdrojů informací atd.) by mohla komplikovat, příp. znemožňovat poskytnutí jiného vhodného opatření v rámci standardní výuky;
v případě studentů s pohybovým postižením se může jednat o případy fyzické nepřístupnosti prostředí, v němž standardní výuka probíhá, příp. volba zcela odlišných výukových metod s ohledem na fyzická specifika studentů (např. pohybové aktivity);
v případě studentů se specifickými poruchami učení se jedná např. o individuální výuku cizích jazyků;
v případě studentů s poruchou autistického spektra, příp. studentů s jinými obtížemi se může jednat o případy, při nichž účast ve standardní výuce s ohledem na projevy daného postižení nebývá možná (častá ztráta koncentrace, poruchy chování apod.).
poskytování individuální výuky (rozsahu a intenzity) se striktně řídí závěry funkční diagnostiky, odvíjí se tedy vždy od povahy a míry postižení a současně od náročnosti studovaného předmětu.

Organizační opatření

Souhrn opatření, která modifikují rámec studia SSP, pokud jde o místo, čas a způsob plnění studijních povinností.

v případě úpravy místa konání jde např. o přesun výuky do učebních prostor, jež na rozdíl od prostor běžně využívaných vyhovují nárokům SSP (fyzická přístupnost učebny, její vzdálenost od toalety nebo jiné místnosti umožňující nezbytné asistenční služby, velikost učebny, dostupnost potřebných technologií, akustické vlastnosti či světelné podmínky apod.);
pokud jde o čas, myslí se opatření, která jdou nad rámec Časové kompenzace dílčích studijních aktivit a zahrnují změnu standardního rozvrhu, změnu délky či počtu vyučovacích jednotek, změnu vstupních předpokladů pro zápis předmětu s cílem umožnit alternativní pořadí zapisovaných předmětů, alternativní termíny pro test nebo zkoušku apod.;
pokud jde o způsob, myslí se např. změna velikosti či skladby studijních skupin, změna mobiliáře (design, rozměry a výška, rozmístění), změna vyučujících (s ohledem na jiné dispozice hlasové, artikulační, výrazové, psychologické apod.), zapojení obecně dostupných, ale v daném předmětu běžně nevyužívaných technologií (sdílené dokumenty, videokonference, písemný chat) apod.

Osobní asistence

Opatření kompenzující fyzické omezení studenta se specifickými potřebami při sebeobsluze a dalších fyzických aktivitách souvisejících se studiem nebo s činnostmi, které jsou součástí vzdělávacího programu, včetně ubytování a stravování v zařízeních, jejichž zřizovatelem je škola nebo které je student fakticky nucen využít při akcích organizovaných mimo sídlo školy.

respektuje zásadu sebeurčení osob se specifickými potřebami³;
nezahrnuje vlastní vzdělávání ani nácvik specifických dovedností ve smyslu zmiňovaném v bodě Studijní asistence, resp. Nácvik studijních a pracovních strategií;
uskutečňuje se v přímém kontaktu s osobou, jíž je poskytována asistence, a podle jejích přímých pokynů⁴;
je poskytována v případech, kdy objektivně není možné využít technologie, která by učinila osobu se specifickými potřebami na této asistenci nezávislou, a vzhledem k povaze činnosti a povaze prostředí není ani možné dosáhnout této nezávislosti nácvikem specifických dovedností (viz Nácvik studijních a pracovních strategií);
osobní asistence zahrnuje především:

○ průvodcovské služby (vykonává školený asistent) – doprovod na neznámá nebo těžko dostupná místa⁵, příp. na akce příležitostného rázu pořádané školou; přiměřená asistence v neznámém nebo fyzicky, psychicky či orientačně náročném a nevstřícném prostředí;

○ manipulace s předměty osobní potřeby a sebeobsluha (vykonává proškolený asistent) – pouze při přímé účasti ve výuce (nikoli v domácím prostředí, v ubytovacím, příp. stravovacím zařízení pouze v případě, že jde o činnost související se studiem⁶);

○ služby administrativního charakteru – pomoc při práci s písemnými materiály, jejichž povaha a také časový rámec činnosti neumožňují při jejich zpřístupnění využít standardních technických opatření, příp. by standardní zpřístupnění materiálů (např. digitalizací) bylo neefektivní;

○ redakční služby – technická pomoc se závěrečnými redakčními úpravami dokumentů vyžadovaných při plnění studijních povinností (typografické formátovací práce pro studenty se zrakovým postižením a pro studenty s postižením horních končetin apod.);

Prostorová orientace

Intervence, jejímž účelem a výsledkem je zajištění bezpečné fyzické orientace studenta a pokud možno jeho samostatný efektivní pohyb v prostorách, kde se odehrává vlastní studium, příp. prostorách, které se studiem bezprostředně souvisejí (administrativní a sociální prostory školy, ubytovací zařízení kolejního typu).

typicky se týká studentů se zrakovým postižením, s poruchou autistického spektra, příp. studentů s pohybovým postižením dolních končetin či s jinými obtížemi;
v případě studentů se zrakovým postižením ji vykonává kvalifikovaný instruktor prostorové orientace,⁷ v ostatních případech školený osobní asistent;
jedná se např. o intenzivní zácvik prostorové orientace studentů se zrakovým postižením před zahájením studia či aktuálního semestru, komentované prohlídky studijních prostor a jejich přístupových cest pro studenty s pohybovým postižením, s poruchou autistického spektra či jinými obtížemi, příp. intervence prováděné v závislosti na aktuálních změnách (nové dispozice výukových prostor, změny v přístupnosti některých prostor, změny v dopravě, stavební práce apod.).

Přepisovatelský servis

Opatření kompenzující smyslová omezení studentů se sluchovým postižením, zejména uživatelů mluveného jazyka, případně i znakového jazyka.

jeho podstatou je simultánní přepis (jako způsob vizualizace mluveného projevu) zprostředkující komunikaci mezi slyšícími uživateli mluveného jazyka a sluchově postiženými uživateli mluveného jazyka, případně i znakového jazyka.

Režijní opatření

Intervence, jejíž obsah není přímo závislý na studentově příslušnosti do určité kategorie nebo obsahu studia, je nedílnou součástí studijní podpory všech studentů se specifickými potřebami a není možné jej ani předem kvantifikovat (může jít o jednorázová i opakovaná opatření), ani stanovit přesnou náplň.

typicky se jedná o činnosti obecně organizačního rázu a administrativního rázu (organizační jednání se studenty a s akademickými i neakademickými pracovníky školy) a o studijní poradenství (návrhy individuálních studijních plánů, návrhy technických a studijních strategií, související jednání s akademickými i neakademickými pracovníky školy atd.);
o opatřeních, která mají dlouhodobý charakter a týkají se typu poskytovaných služeb nebo organizace studia, je škola povinna vést záznam, včetně registrace dat a podkladů, na základě nichž došlo k opatření, a tento záznam uchovávat po dobu uvedenou v části 1, čl. 4, odst. 3 této přílohy;
financování je zajištěno jednak základním paušálním příspěvkem na studenta, jehož výši stanoví ministerstvo, a dále z příspěvku na krytí jiných, specifických služeb školy, s nimž se pojí nezbytná míra režijních opatření.

Studijní asistence

Opatření kompenzující omezení studenta se specifickými potřebami během výuky, při práci se studijními materiály nebo při výzkumu a při práci s technologiemi nutnými k plnění studijních úkolů.

je určována pedagogickým záměrem toho, kdo je zodpovědný za danou výuku, výzkum nebo za plnění daných úkolů, a se zřetelem k technickým, fyzickým a komunikačním možnostem toho, jemuž je asistence poskytována — její povaha a rozsah se tedy striktně odvíjí od závěrů funkční diagnostiky;
nezahrnuje osobní asistenci;
uskutečňuje se v přímém kontaktu studenta se studijním asistentem;
je poskytována výhradně v případech, kdy objektivně není možné využít technologie, která by učinila osobu se specifickými potřebami na této asistenci nezávislou, a vzhledem k povaze činnosti a povaze prostředí není ani možné dosáhnout této nezávislosti nácvikem specifických dovedností;
studijní asistence zahrnuje především:

○ nácvik specifických dovedností ve smyslu zmiňovaném v bodě Nácvik studijních strategií

○ zprostředkování skutečností přístupných během výuky výhradně zrakem (pro studenty se zrakovým postižením);

○ technickou pomoc při orientaci v neznámém dokumentu s netriviální strukturou (pro studenty se zrakovým a sluchovým postižením a se specifickými poruchami učení v jazykové oblasti);

○ v nutných případech formální jazyková redakce pro studenty se sluchovým postižením a se specifickými poruchami učení;

○ pomoc při fyzické manipulaci se stroji, přístroji a laboratorními vzorky (pro studenty se zrakovým postižením a pohybovým postižením)

○ asistence při sportovních aktivitách v rámci výuky (pro studenty se zrakovým, sluchovým a pohybovým postižením).

Tlumočnický servis

Intervence zprostředkující komunikaci mezi mluvčími znakového a mluvčími mluveného jazyka, a to prostřednictvím tlumočníka znakového jazyka⁸.

tlumočník respektuje terminologii používanou v odborném diskursu a svým přístupem napomáhá dalšímu rozvoji znakového jazyka – pokud k tlumočení odborných předmětů zavádí terminologické prostředky ve znakovém jazyce obecně neustálené, je-li to možné, postupuje tak, aby uplatňované neologismy byly následně veřejně dostupné např. prostřednictvím terminologického slovníku online;
je-li to technicky možné a existuje-li souhlas komunikujících stran, je vhodné pořizovat videozáznam tlumočení;
tlumočník může zajišťovat rovněž překlad mezi písemnými dokumenty a dokumenty ve znakovém jazyce.

Zapisovatelský servis

Opatření kompenzující fyzická omezení při písemném záznamu mluveného projevu v případě studentů s pohybovým postižením, smyslová omezení v případě studentů se sluchovým postižením, příp. jiná omezení u studentů se specifickými poruchami učení.

jeho výstupem je obsahový zápis (jako forma studijních poznámek).

Zpracovávání studijní literatury

Souhrn technických opatření a postupů, jejichž výsledkem je studijní literatura v přístupném formátu – zohledňujícím standardní pracovní metody a technické a smyslové možnosti studentů.

v případě studentů se zrakovým postižením se typicky jedná o proces digitalizace / adaptace, jehož výsledkem je buď editovatelný elektronický dokument (EED I), needitovatelný elektronický dokument (NED), hmatový dokument (HD), nebo – jako doplněk – (elektronický) audiální dokument (EAD);
v případě studentů s pohybovým postižením se zpravidla jedná o proces digitalizace, jehož výsledkem je elektronický editovatelný dokument II (EED II), příp. elektronický needitovatelný dokument (NED);
v případě studentů se specifickými poruchami učení se zpravidla jedná o proces digitalizace, jehož výsledkem je elektronický editovatelný dokument II (EED II), v němž je zpřehledněna a případně zvýrazněna struktura dokumentu, příp. je možné do něj takové zásahy provádět ze strany studenta;
veškerá připravená studijní literatura je předepsaným způsobem archivována (archivace).

Výklad souvisejících pojmů a zkratek

Adaptace (při práci s dokumenty)

standardizovaný proces⁹, při němž se forma dokumentu (v nezbytných případech i dílčí složky jeho obsahu) přizpůsobí technickým, smyslovým a kognitivním nárokům té skupiny uživatelů, pro něž je dokument určen;
dotýká se všech dokumentů (studijních, testových i administrativních), s nimiž mohou studenti se specifickými potřebami přicházet do styku;
výsledkem adaptace je dokument, který obsahuje informaci v maximální možné míře shodnou s dokumentem výchozím, přitom však současně obsahuje standardizované prvky a řešení zajišťující přístupnost dokumentu pro tu skupinu uživatelů, jimž je dokument určen (např. navigační aparát, zvýrazněnou strukturu, jednotně adaptované grafické prvky, v případě potřeby verzi hmatovou nebo ve znakovém jazyce);
provádí ji – v rámci servisního opatření Zpracování studijní literatury – personál proškolený v rámci kurzů akreditovaných k tomuto účelu ministerstvem, příp. personál, jehož způsobilost je objektivně prokazatelná předchozí praxí;
adaptované materiály jsou předepsaným způsobem archivovány (archivace).

Archivace

souhrn odborných činností, které zajišťují správu dokumentů vzniklých jako přímý výstup servisních opatření poskytovaných studentům se specifickými potřebami; nedotýká se dokumentů administrativní povahy a těch, jejichž správu řeší VVŠ ve shodě se zákonem č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě;
veškeré fyzické i digitální výstupy Zpracování studijní literatury jsou archivovány, katalogizovány v souladu s knihovními standardy a přinejmenším knihovní metadata jsou dostupná online ve veřejně přístupné databázi, resp. prostřednictvím Celostátní knihovny přístupných dokumentů Daleth, vlastní data pak autorizovaným přístupem, příp. fyzicky (v případě dokumentů v analogové podobě nebo na pevných nosičích digitálního záznamu);
v případě dokumentů adaptovaných do fyzické podoby (hmatový dokument, hmatová grafika), od nichž však VVŠ nezůstávají fyzické kopie, jsou archivovány alespoň podklady pro jejich reprodukci, tedy např. sazba hmatových dokumentů a digitální grafické podklady pro hmatovou grafiku;
v případě dokumentů neveřejné povahy (např. testy), archivuje VVŠ výsledky procesu adaptace v interních úložištích;
v případě zapisovatelského servisu jsou výstupy (obsahový zápis) archivovány alespoň v interních úložištích VVŠ;
v případě tlumočnického servisu, je-li to technicky možné a existuje-li souhlas komunikujících stran, pořizuje se a v interních úložištích archivuje videozáznam tlumočení, příp. se nově vytvořená odborná terminologie archivuje např. ve veřejně dostupném slovníku online.

EED I – editovatelný elektronický dokument 1. řádu¹⁰

dokument, jehož textová vrstva je v celém svém rozsahu (včetně příp. automatického textu) přístupná odečítačům obrazovky, je uložena ve formátu, který umožňuje archivovat sémantickou strukturu textu (nejde tedy o prostý text), a je uživatelským způsobem editovatelná (nejde tedy o PDF nebo jiný formát určený k fixaci konečného znění);
text je bez drobných technických chyb (prošel redakční korekturou buď přímo v nakladatelství, u autora, nebo při digitalizaci) a je adaptován (adaptace) s ohledem na technické a smyslové možnosti studentů se zrakovým postižením;
struktura dokumentu je naznačena automatickými styly a textovou navigací (viz uvedená metodika);
tabulková data jsou v symetrických tabulkách, příp. – z nezbytných technických důvodů – linearizovaná bez použití tabulkového modu;
původní grafická složka dokumentu prošla redakční úpravou a je adaptována tak, že dochází k minimálním informačním ztrátám;
dokumenty určené pouze pro práci s hmatovým výstupem (brailleským displejem) jsou sázeny tak, aby byl především korektní hmatový osmibodový výstup; skutečnost, že dokument je určen pouze pro hmatové vnímání, musí být zmíněna v předmětovém popisu dokumentu;
do podoby EED I nejsou připravovány texty, jejichž informační hodnota by vzhledem k formě, jíž je informace prezentována, byla výrazně snížena, informace by byly buď zkresleny nebo úplně nedostupné (např. texty obsahující speciální symboliku, jež není obsažena v základních znakových sadách, nad nimiž odečítače obrazovek pracují; dokumenty, v nichž prostorové uspořádání informací tvoří z podstaty věci neadaptovatelnou složku, příp. dokumenty obrazové povahy apod.);
výsledný dokument je předepsaným způsobem archivován (archivace).

EED II – editovatelný elektronický dokument 2. řádu¹¹

liší se od EED I tím, že grafická (obrazová) ani tabulková složka původního dokumentu nepodlehla adaptaci, a případně dalším zvýrazněním (i barevným) struktury dokumentu;
výsledný dokument je předepsaným způsobem archivován (archivace).

EAD – (elektronický) audiodokument

dokument, v němž jsou informace podávány prostřednictvím zvukového záznamu;
čistě audiální dokument (bez odkazu na textovou vrstvu) se považuje za doplňkový materiál, nikoli preferovanou formu, jejímž prostřednictvím by se ke zrakově postiženým měla dostávat studijní literatura; je-li použit, doporučený a preferovaný formát je digitální (před analogovým);
výsledný dokument je předepsaným způsobem archivován (archivace).

EVD – (elektronický) videodokument

dokument, v němž jsou informace podávány prostřednictvím videozáznamu, typicky užívaný pro záznam znakového jazyka;
doporučený a preferovaný formát je digitální (před analogovým);
výsledný dokument je předepsaným způsobem archivován (archivace).

Funkční diagnostika

Posouzení komunikačních, pracovních a dalších specifických potřeb studenta, pomocí něhož VVŠ vymezuje funkční dopad objektivně doloženého zdravotního postižení na aktivity nezbytné pro studium zvoleného oboru/programu, a to nikoliv na základě prohlášení uchazeče nebo pouze na základě dokladů uvedených v části 1, čl. 2, odst. 5, písmeno a) až e) této přílohy.
Funkční diagnostika předchází zahájení výuky v 1. semestru studia (pokud ke vzniku specifických potřeb nedošlo u studenta dodatečně), jejími přirozenými účastníky jsou student se specifickými potřebami, odborné servisní pracoviště a případně — s ohledem na dodržení požadavků zvoleného oboru/programu — zástupce fakulty; její součástí je ověření minimálních kompetencí studenta a výsledkem je stanovení komunikačních, pracovních a organizačních postupů, které je nutné během studia volit.
Pro potřeby přijímacího řízení, příp. dalších aktivit předcházejících vlastnímu studiu se funkční diagnostika provede obdobně a v míře přiměřené situaci.

HD – hmatový dokument

dokument tištěný v Brailleově bodovém písmu, v nezbytných případech doprovázený hmatovou grafikou;
sazba dokumentu striktně respektuje národní brailleskou šestibodovou normu jazyka, v němž je text napsán, včetně případných oborových specifik¹², má-li být z nedostatku ustálených řešení použita nová (dosud nepublikovaná) brailleská reprezentace vizuálních symbolů, očekává se konzultace mezi zainteresovanými pracovišti a následně zveřejnění použitého řešení;
dokument je tištěn podle národních technických konvencí definujících velikost brailleského bodu, vzdálenosti bodů uvnitř braillských znaků a mezi nimi¹³, kvalitu a gramáž papíru apod.);
sazba je prováděna výhradně elektronicky a je předepsaným způsobem archivována (archivace).

HG – hmatová grafika

takový typ informačního zdroje, který zrakově postiženému uživateli hmatu/hlasu umožní vnímat plošné objekty a vztahy, např. planimetrická schémata včetně plánů a map, ilustrační a uměleckou grafiku, apod., ve formátu dvojúrovňového nebo víceúrovňového reliéfu, a dále prostorové objekty nebo vztahy, např. stereometrická schémata včetně zobrazení reálných předmětů, umělecké plastiky, ve formátu trojrozměrném (fyzické modely, výstupy 3D tiskáren);
při výrobě jsou upřednostňovány technologie, které umožňují snadnou reprodukci hmatové grafiky¹⁴ a archivaci datových podkladů.

Minimální kompetence studentů se specifickými potřebami

dovednosti a znalosti studentů se specifickými potřebami, které překračují dovednosti a znalosti studentů bez specifických potřeb a jsou nezbytné k zajištění inkluzivního vzdělávání: aby mohla VVŠ uspokojovat nároky vznášené studenty se specifickými potřebami, vznáší sama na studenta nárok, aby měl osvojeny pracovní postupy, jimiž bude moci v co největší možné míře kompenzovat své pohybové, smyslové či kognitivní postižení (viz kap. Nácvik studijních a pracovních strategií);
obecnou minimální kompetencí všech studentů se specifickými potřebami je informatická a technická gramotnost umožňující využití specifických adaptivních technologií a zajišťující maximální nezávislost na asistenci;
u studentů se zrakovým postižením se typicky jedná: v případě uživatelů zraku o hardwarové a softwarové prostředky pro vizuální přizpůsobení vizuálních dokumentů tištěných i elektronických, přizpůsobení aplikačního prostředí pro práci s dokumenty i systémového prostředí pro práci s aplikacemi; v případě uživatelů hmatu o znalost šestibodové i osmibodové normy bodového písma (pokud jeho sledování nebrání zdravotní stav studenta), včetně specifické oborové normy a normy platné pro zápis jazyka, který je předmětem studia jazyky a schopnosti efektivní práce s hmatovými dokumenty, vč. hmatové grafiky; dále znalost práce s odečítačem obrazovky, hmatovým displejem a hlasovým syntetizérem včetně syntézy jazyka, který je předmětem studia; student je schopen samostatné editace dokumentů textových i symetrických dokumentů tabulkových, určených pro vizuální tisk; uživatel hmatu/hlasu navíc i dokumentů určených pro hmatový tisk; student je schopen samostatného pohybu a orientace v prostoru, pokud tomu nebrání přidružené pohybové nebo jiné postižení, v případě uživatelů hmatu/hlasu za pomoci bílé hole, případně vodicího psa;
v případě studentů se sluchovým postižením se jedná o dovednost efektivně v komunikaci využívat češtinu (v psané, příp. i v mluvené podobě), o schopnost efektivně využívat nejméně jeden komunikační systém uvedený v zákoně 155/1998 Sb., o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob; v případě uživatelů znakového jazyka jde dále o odborné vyjadřování ve znakovém jazyce (používání odborné terminologie, práce se slovníky apod.), dále o dovednost pracovat se studijními texty v míře, která odpovídá požadavkům studovaného oboru/programu, a o znalost práce s elektronickými videokomunikačními nástroji (záznam, editace a sledování videodokumentů, videochat);
u studentů s pohybovým postižením, se v případě osob s postižením dolních končetin jedná o schopnost samostatného pohybu v prostoru upraveném podle vyhlášky 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu, pokud specifičnost postižení nebo kombinace postižení objektivně samostatný pohyb neznemožňuje, v případě osob s postižením horních končetin dále o znalost práce s výpočetní, případně jinou kompenzační technikou umožňující manipulovat s dokumenty a fyzickými předměty;
v případě studentů se specifickými poruchami učení se typicky jedná o znalost strategií pro práci s textem (efektivita čtení, orientace v dokumentech různého typu a různé délky a struktury) a o znalost práce s výpočetní technikou umožňující kontrolu strukturní, typografické a ortografické správnosti textu;
v případě studentů s poruchami autistického spektra a studentů s jinými obtížemi se typicky jedná o znalost strategií pro efektivní využití času pro studium, rozvržení studijních povinností a o zvládání sociálních dovedností apod.

Nácvik studijních a pracovních strategií

takový typ studijní asistence, kterým student rozvíjí své minimální kompetence, nebo který zajistí — v případě, že se specifické potřeby u studenta projeví až během studia —, že si student minimální kompetence, jimiž bude pak do co největší možné míry kompenzovat své pohybové, smyslové či kognitivní postižení, osvojí;
v případě studentů se zrakovým postižením se typicky jedná o nácvik práce se speciální výpočetní technikou (ať už fyzickým či programovým vybavením) nad rámec běžných znalostí (viz kap. Minimální kompetence), příp. nácvik efektivní práce s hmatovými dokumenty netriviálního obsahu (různé národní znakové sady, speciální symbolika aj.), vč. hmatové grafiky;
v případě studentů se sluchovým postižením se typicky jedná o nácvik efektivní práce s psaným textem – jeho překladem, strukturováním, kontrolou jazykové správnosti apod., o odborné vyjadřování ve znakovém jazyce a o efektivní využívání servisních a organizačních opatření (tlumočnického servisu, simultánního přepisu, obsahového zápisu apod.);
v případě studentů s pohybovým postižením (především horních končetin) se jedná o nácvik efektivní práce s výpočetní, případně jinou kompenzační technikou;
v případě studentů se specifickými poruchami učení se typicky jedná o nácvik strategií při práci s textem (efektivita čtení, orientace v dokumentech různého typu a různé délky a struktury) a o nácvik práce s výpočetní technikou umožňující kontrolu strukturní, typografické a ortografické správnosti textu;
v případě studentů s poruchami autistického spektra a studentů s jinými obtížemi se typicky jedná o nácvik strategií pro efektivní využití času pro studium, rozvržení studijních povinností a o zvládání sociálních dovedností apod.

NED – needitovatelný elektronický dokument

dokument, jehož textová vrstva chybí nebo není přístupná čtecím zařízením a nedá se editovat; dokument je určen výhradně pro práci zrakem a bez čtecích zařízení
předloha není při vzniku dokumentu po obsahové ani formální (formátovací) stránce nijak modifikována, mění se pouze datový formát dokumentu (stále v rámci obrazových formátů: PDF, JPG, BMP, GIF, PNG, TIFF, EPS apod.)
výsledný dokument je předepsaným způsobem archivován (archivace).

Obsahový zápis

je poskytován v rámci zapisovatelského servisu;
jedná se o typ zápisu, při němž je registrován věcný obsah sdělení, nikoli jeho forma;
není určen k vizualizaci mluveného slova, proto může, ale nemusí probíhat v reálném čase (může vznikat ex post až na základě simultánního přepisu jeho formálními úpravami);
zápis je určen ke studiu, předpokládá se jeho archivace, na vyžádání i jeho autorizace vyučujícím (příp. jím pověřené osoby), jehož projev byl takto zaznamenán;
zápis pořizují osoby s aktivní znalostí zapisované problematiky.

Simultánní přepis

převod mluvené řeči do písemné podoby v reálném čase¹⁵;
je poskytován v rámci přepisovatelského servisu;
není zpravidla korigován ani redigován, a v tom případě ani uchováván; výjimku tvoří případy, kdy je využíván jako podklad pro obsahový zápis – tehdy se předpokládají jak jeho redakční úpravy, tak dočasná archivace.

Znakový jazyk

Znakové jazyky jsou přirozenými komunikačními systémy neslyšících; jsou tvořené specifickými vizuálně-pohybovými prostředky, tj. tvary rukou, jejich postavením a pohyby, mimikou, pozicemi hlavy a horní části trupu¹⁶ (viz Tlumočnický servis); v českém prostředí se používá český znakový jazyk.

___________________________

1) Náklady na diagnostiku a případná další opatření nese v tomto případě VVŠ.

2) DysTest: Baterie testů pro diagnostiku specifických poruch učení u studentů VVŠ a uchazečů o vysokoškolské studium. Brno: Masarykova univerzita, 2014.

3) Sebeurčovacím principem asistence je myšlena skutečnost, že v otázkách osobní asistence určuje povahu a rozsah činností vykonávaných asistentem výhradně ten, jemuž se asistuje. Tento princip vychází z předpokladu, že vysokoškolský student je plně zodpovědný za svá rozhodování. Asistent může tuto asistenci odmítnout pouze v případě, že požadovaná činnost je ve zjevném rozporu se zákony a předpisy platnými pro danou školu nebo se zásadami etickými a že odmítnutím neohrozí život nebo zdraví toho, jemuž asistuje.

4) Povaha termínu asistence předpokládá přímou součinnost asistenta s tím, jemuž asistuje a jenž je v daném okamžiku na témže místě, kde se věnuje pouze činnosti, k níž asistenci vyžaduje. Tato součinnost může být v odůvodněných případech realizována elektronicky (například textovým chatem nebo videochatem při sluchovém nebo komunikačním omezení, audiochatem při zrakovém omezení), vždy však pod podmínkou, že tento způsob komunikace je v daných podmínkách jediným reálně dostupným řešením a není volen ve snaze vytvořit na straně studenta podmínky pro jinou souběžně prováděnou činnost.

5) Nepředpokládá se asistence v místech, která student navštěvuje pravidelně (posluchárny, koleje apod.), pokud ovšem neexistuje objektivní překážka, která studentovi v samostatném jednání brání.

6) Osobní asistence při činnostech nesouvisejících s požadavky školy není hrazena z rozpočtu MŠMT, i když se odehrává v prostředí školy.

7) V současné době dle § 9, odst. 1, písm. f) vyhlášky č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků.

8) Podle § 4, odst. 2 a 3, zákona 155/1998 Sb., o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob, ve znění zákona č. 384/2008 Sb.

9) Relevantní metodické materiály jsou zmíněny u příslušných pasáží níže.

10) Hanousková, M. Metodika k úpravám elektronických textů pro zrakově postižené uživatele. [online]. Brno: Masarykova univerzita. Verze VII.2, posl. akt. 10. ledna 2014. [cit. 10. července 2017]. Dostupné z URL http://www.teiresias.muni.cz/download/Metodika_VII.pdf.

11) Metodika citovaná v odstavci EED I se uplatní v relevantní míře.

12) Pro české prostředí se jako závazná chápe norma zveřejněná v publikaci: GONZÚROVÁ, W. Příručka pro přepis černotisku do bodového písma. Praha: Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana, 1997, 38 s.; pro další národní normy je vhodným základním vodítkem publikace World Braille Usage. National Library Serviceforthe Blind and Physically Handicapped. Library od Congerss. Washington, D.C., USA: UNESCO, 1990 (dostupné též online: URL: http://unesdoc.unesco.org/images/0008/000872/087242eb.pdf), příp. metodické materiály vytvářené sdružením Braille Authority of North America (http://www.brailleauthority.org/) apod.

13) Pro české prostředí platí tzv. úmluva o rozměrech Marburg medium (Marburg Medium space convention), jejíž specifikace jsou k dispozici mj. na www.blista.de/download/druckerei/braille-dimensions.pdf) příp. v technické normě platné pro státy EU (BS EN 15823:2010Packaging. Braille on packaging for medicinal products / ČSN EN 15823 Obaly – Braillovo písmo na obalech pro léčivé přípravky).

14) Pro výrobu trvanlivé dvojrozměrné grafiky např. (a) technologie tzv. termotisku (např. při použití zařízení Zy-fuse nebo Piaf) na mikrokapsulový papír; předloha je vytvářena v grafickém editoru, archivována a katalogizována; pro výrobu dočasné 2D grafiky lze využít např. rýsovacích souprav a speciálních fólií pro manuální ruční kresbu. Pro výrobu trvalé 3D grafiky např. (a) technologie vakuového tvarování (při použití zařízení Thermoform), při níž se vytvářejí kopie jedné fyzické matrice, (b) technologie digitálního trojrozměrného tisku, která předpokládá vytvoření digitálního datového podkladu apod.

15) Podle § 6, odst. 1, zákona 155/1998 Sb., o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob.

16) Podle § 4, zákona č. 155/1998 Sb., o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob.

* Příloha č. 3, Metodický pokyn k financování zvýšených nákladů na studium studentů se specifickými potřebami, Pravidel pro poskytování příspěvků a dotací veřejným vysokým školám Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, č. j.: MSMT-2019/2019-2.

<- zpět na začátek stránky